Boudo, budko
Na paloučku uprostřed lesa stála krásná, malá, dřevěná chaloupka. Jednoho dne šla kolem myška.
Postavila se před ní a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěla bydlet. Zaklepu a zeptám se, zda bych v ní také mohla bydlet.“
Myška zaklepala a zeptala se: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
Nikdo se neozval. Myška vešla dovnitř a pěkně se v chaloupce zabydlela.
O několik dnů později skákala přes palouček žabka.
Zastavila se a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěla bydlet. Zeptám se, zda bych v ní také mohla bydlet.“
Žabka zaklepala a zeptala se: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
A chaloupky se ozvalo: „Já myška Hryzala. A kdo jsi ty?“
„Já jsem žabka Kuňkalka. Mohla bych tu s tebou bydlet?“
„Pojď, budeme bydlet spolu, bude nás víc, nebudem se bát vlka nic.“
A tak tam spokojeně bydlely spolu.
Zanedlouho hopkal kolem zajíček. Zastavil se a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěl bydlet.“
Zaklepal a říká: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já myška Hrabalka, já žabka Kuňkalka a kdopak jsi ty?“
„Já jsem zajíček Ušáček. Mohl bych tu s vámi bydlet?“
„Jistě zajíčku, pojď k nám, bude nás víc, nebudem se bát Vlka nic.“
Šel kolem medvěd a uviděl chaloupku. Zastavil se a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěl bydlet.“
Zaklepal a říká: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já myška Hrabalka, já žabka Kuňkalka, já zajíček Ušáček a kdopak jsi ty?“
„Já jsem medvěd Křivošlap a chtěl bych s vámi bydlet.“
Zvířátka se podívala z okna chaloupky a uviděla velkého medvěda. I ulekla se.
Medvěd na nic nečekal a otevřel dvířka chaloupky. Jak chtěl vlézt dovnitř, zbořil celou chaloupku.
Zvířátka se polekala a utekla zpátky do svých pelíšků